Už to je týden a půl, který trávím tady ve Francii. Docela rychle to utíká a za tak krátkou dobu se stalo už tolik věcí. Když jsem se ubytovala, nastal první den ve škole. Nebylo to až tak složité. Sešli jsme se v aule, kde nám řekli důležité informace co a jak, a pak jsme šli prvně na oběd. Školní jídelna je o dost jiná než naše menza. Hlavní chod stojí 3 eura. Což je naprosto úžasná cena s porovnáním s jídlem v restauracích nebo fastfoodech. Vypadá to tam tam, že si můžeme vybrat hlavní jídlo, a pak k němu je možno si dát další 3 jídla. Na výběr máme ze zákusků, jogurtů, sýrů, salátů, ovoce a pudinků. Každopádně, abych to shrnula, tak není téměř možné sníst všechna 4 jídla najednou, takže o snídaně nebo svačiny mám taky vystaráno. Po obědě se dělaly rozřazovací testy na jazykový kurz. Bylo téměř nemožné všechno splnit. Neboť za 1,5 hodiny doplnit gramatické cvičení o 40 otázkách a napsat motivační dopis a disertaci je časově nezvladatelné. Tak ale přežila jsem to nějak a odpoledne jsem si šla dovybavit svůj pokoj. Tedy aspoň z části.
Pátek byl ve znamení odpočívání. Nebyla jsem vůbec dospaná. Konečně jsem v sobotu měla čas si zajít do IKEI a nakoupit všechny potřebné věci do svého pokoje. Pokoje má sice nábytek, ale to je tak všechno. Takže žádné čisticí prostředky, žádné peřiny, atd. IKEA ve Francii je na stejné cenové úrovni jako v ČR. Akorát tam člověk musí kupovat všechno po více kusech. Tak třeba koupit si jeden hrnec moc nejde. Buď utratím 20euro za 1 hrnec, nebo si koupím sadu tří za 8 euro :-) A tak to bylo za všechno. Ale tak za celkem solidní počet kusů, který jsem nakoupila, jsem utratila příjemných 25 euro. Dokonce mám i sušák na prádlo, hrnce, vařečky, peřinu a polštář. Pak jsem navštívila Carrefour, což je naprostý ráj na vína a piva. Když jdete u nás v Tescu do sekce s vínem, vykoukne tam na vás pár řad vín a to je vše. V Carrefouru je těch řad hned několik s několika stovkami vín na výběr.
O víkendu byla tzv. Braderie, což je v překladu „Blešák.“ Je to největší akce Lille, která se tu 1x ročně odehrává. V sobotu jsem to nestihla, tak jsem byla pochodit po městě s kamarádkou v neděli. Sice trošku pršelo, ale vůbec to nevadilo. Po celém městě bylo tolik lidí, že se nedalo v ulicích ani chodit. Hlavním cílem Braderie je obchodování se starými věcmi. Je to něco jako obrovský antikvariát, kde můžete koupit staré lampy, koberce, obrazy, ale i hudební nástroje. Je tam ale spousta obchodníků s normálními obchody s oblečením, kabelkami či jídlem. Byl to hezký zážitek. Aspoň jsem poprvé viděla centrum.
Každý den si chodím pro čerstvou bagetu, která je tady základem domácí kuchyně. Lidé si tu kupují bagety v sáčku po 8 kusech. Ony se ty bagety dají jíst jen tak 2 dny, a pak jsem už moc gumové. Myslím, že bageta tady je něco, jako rýže pro Asii. Jejich pekárny jsou ale nesrovnatelné s našimi pekárnami. Voní to v nich jako v ráji a můžete si tam koupit, dá se říci, cokoliv. Slané, sladké, chleby, bagety, atd. Každá moje návštěva v pekárně je jako návštěva parfumérie.
Žádné komentáře:
Okomentovat